Tuhle větu si říkám prakticky denně... :-) D. je schopný sníst dva pekáče buchet "na posezení" a ještě se se mnou hádat, že nejedl...

Zrovna dnes jsem dělala bramboráky... Na to, že smažím jednu placku za druhou a pořád na tom talířku nic není, na to jsem si zvykla:-D Ale to, že můj desetiletý syn sní ze šedesáti bramboráků pětadvacet během pár hodin, to už je sakra moc :-D A

 Tak jsem zase tady...:-)

Mám teď tolik nápadů na článek, že nevím, se kterým začít..:-) Spíš bych ale potřebovala znát názory od vás, tak mi napište třeba komentář:-)

Už několikrát jsem slyšela o různých dietách a způsobech života. Snažím se všechny své děti vést víceméně ke zdravé výživě, i když někdy zhřešit není vůbec špatné :-) Jen u D. mám pocit, že na něj tyhle diety nezabírají. Máte taky takové postřehy nebo je něco, co opravdu "funguje"? Zajímají mě vaše postřehy a tipy:-)

Napadá mě, kolik animáků a pohádek nám doma "škodí"... Kolikrát i zdánlivě neškodná pohádka u nás může vyvolat záchvat nebo zkreslit naučenou realitu. Nejhorší je, že s tím nejde nic moc dělat... Když je autista bez sourozenců, dá se to ovlivnit snáz než když má nějakého sourozence... Znáte to jistě taky - jedno dítě se na to dívá rádo, jiné to nesnáší a chce pustit něco jiného. Jak z

Teď jsem objevila výborně napsaný článek na toto téma...
Ano, několikrát jsem se ptala a hledala

A ty kolikrát padaly doslova. Ale pěkně od začátku...

Takže, doktor mě postavil před hotovou

Jak to vlastně všechno začalo?

Vracím se ve vzpomínkách a snažím se vybavit si nejmenší detaily a pocity... Zpomalení vývoje řeči, ztráta očního kontaktu, samotářský způsob hry...